Marketing u nás v K2IN

Co je to Marketing? Zeptejme se lidí okolo nás, a budete překvapeni jaké odpovědi se Vám dostanou. Zamyslel jsem se nad svým osobním vývojem v tomto oboru a hned na úvod se musím přiznat: nemám ho rád, nerozumím mu a finančně mě bolí.

❓ Proč ho nemám rád? Jsem obchodník, který obchoduje celý život s hmotnými věcmi. Něco, co levituje mezi nebem a zemí a pro mě je neuchopitelné, mě nebere. 
❓ Proč mu nerozumím? Asi jsem mu nechtěl nikdy rozumět. Nevěřil jsem mu. Nebavili mě lidi, kteří se v tom pohybuji. 
❓ Proč mě finančně bolí? Je to výdaj, na který musím vyčlenit prostředky a nevím jak a kdy a zda se mi vrátí.

❕ Jsem člověk, který se stále učí. Stále. Věděl jsem velmi dobře, že bez marketingu to nepůjde. Moje znalosti byly velmi povrchní, ale i tak jsem chápal, že je to víc jak letáky, propisky a vizitky. Že je to nutnost pro každou správně se rozvíjející firmu.
❕ Věděl jsem, že i v tomto potřebuji změnu a inhalovat do sebe alespoň nějaké základy marketingu. Nikdy jsem se marketingu nevěnoval, vždy jsem měl okolo sebe kolegy, kteří měli marketing v gesci.

Až tady v K2 INDUSTRY poměrně velká část spadla na mě. No to vám bylo radosti. V obchodě na náhody věřím, a tak se mělo stát asi setkání s Ondřej Čihař. Raději nebudu popisovat mé první dojmy, kde jsem viděl týpka, který chce moje peníze za něco, co nevidím, co pro mě v té době byla prázdná bublina. Fuj. Bylo to po mém nástupu do firmy, kde jsem plně zodpovědný za vše, například za tak oblíbené “hledání úspor”. 

Byla to dlouhá cesta. Cesta k poznání, naučení a získání důvěry. Většinou s tímto nemám problém, ale tady mi to trvalo. Stalo se.

Co se změnilo? Marketing už pro mě není strašidelné slovo. Už dokážu připravit do ročního budgetu cifru, a nebolí to. Věřím tomu, že může být firmě prospěšný, pokud se dělá systematicky.

Ode mě nejdůležitější poznatek, musí být nastavena koncepce procesu, bez ní jsou to jsou pouze výstřely do tmy.

Jak se to stalo?  Mé samostudium, sebepoznání a hlavně Ondřej. Máme za sebou plno společné práce, je vidět a jsou už i výsledky. Můžeme říct Happyend? Asi ne, výstižněji z jedné pohádky „Neverending story“.

Autor: Robert Semík